Erdelteriér

Povaha plemene

V porovnání s dalšími teriéry je erdelteriér klidnější a vyrovnanější povahy, což ale neznamená, že je to líný a pasivní pes. Právě naopak – jeho povaha je živá, hravá a aktivní, jeho temperament je pouze klidnější. Důležitou vlastností erdelteriéra je také jeho houževnatost, která může přecházet až v určitou tvrdost vůči sobě sama. Ve spojení s ostražitostí a odvahou z něj ale tato vlastnost činí opravdu nebojácného přítele. Erdelteriér má také téměř svatou trpělivost s dětmi. Jako lovec se ale chová ke všem zvířatům, které nezná od štěněčího věku.

Popis erdelteriéra

Erdelteriér je střední pes velmi harmonické tělesné stavby a proporcí. Srst erdelteriérů sestává z tvrdé a mírně vlnité krycí srsti a měkčí a kratší podsady. Přípustné barevné variety těchto psů jsou – základní tříslová barva a černé, šedé nebo tzv. grizzly sedlo. Několik málo bílých chlupů na hrudi se připouští.

Kohoutková výška psů by měla dosahovat alespoň 58 cm, kohoutková výška fen je nejméně 56 cm. Tato jeho výška jej pasuje na nejvyššího ze všech teriérů. Tělo tohoto psa je značně kompaktní a viditelně dobře osvalené. Hřbet je krátký a rovný, hrudník sahá až k loktům předních nohou. Ocas je nasazen hodně vysoko, je krátký a je nošen vztyčeně. Končetiny erdelteriéra jsou rovné. Hlava je spíše úzká, tlama je téměř stejně dlouhá jako mozková část. Uši jsou malé, vztyčené, ale překlopené do písmene V. Erdelteriér má malé, tmavé oči s inteligentním výrazem.

Základní péče o psa

Minimálně dvakrát ročně vyžaduje srst erdelteriéra trimování – ruční vytrhávání. Z další péče postačí kartáčování srsti přibližně jednou za týden a odstraňování nadbytečných chlupů mezi polštářky tlapek vystříháváním. V případě vystavovaných psů je nezbytné pravidelné stříhání ve specializovaných salonech a péče o srst je samozřejmě celkově náročnější. Výchova erdelteriéra není náročná, pokud ji majitel dokáže proměnit v zábavu a hru – erdelteriér projevuje značnou svéhlavost a nechuť, je-li nucen k nekonečnému opakování týchž povelů.

Erdelteriér se stejně jako mnozí další nehodí pro venkovní odchov, protože patří mezi plemena silně závislá na své dvounohé „smečce“. Jeho možná víceméně vrozená tvrdohlavost je zcela v rukou majitele, náležitou výchovou je možné ji potlačit a naopak využít ku prospěchu. Přestože se jedná o původně lovecké plemeno, erdelteréři nejsou mimořádně nároční na pohyb – každodenní procházka a možnost alespoň krátkého proběhnutí se bez vodítka jsou ale nutností. Dnes jsou tito psi chováni převážně jako rodinní, se sportovně založeným majitelem ale může erdelteriér dosáhnout mnoha sportovních úspěchů.

Historie plemene erdelteriér

Staroanglickým hrabstvím Yorkshire protéká nevelká říčka Aire a právě po ní bylo toto plemeno pojmenováno. Erdelteriér byl vyšlechtěn z mnoha různých nejednotných drsnosrstých teriérů po roce 1860, kdy došlo k překřížení například s otterhoundem, gordonsetrem nebo s bulteriérem. Původně byl chován jako lovecký pes, jeho specializací byl lov vyder.

VIDEA plemene erdelteriér

Pro videa s plemenem erdelteriér klikněte ZDE

FCI
Teriéři
Využití
Služební plemena
Velikost
Velká plemena
Původ plemene
Anglie
Výška v kohoutku
56 – 62 cm
Hmotnost v dospělosti
20 – 30
Věk
13 let
Délka srsti
střední
Péče o srst
pravidelná
Vztah k dětem
velmi dobrý
Vztah k ost. zvířatum
špatný
Náročnost na výchovu
náročný
Náročnost na pohyb
náročný
Vhodné prostředí
jakékoliv
Využití psa
společník, lovecký
Časová náročnost
minimálně 4 hodiny
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0]